Problematika instalace bezpečnostních vazeb tvoří nedílnou složku moderní arboristiky. Jedná se o jednu ze základních možností stabilizace korun s defektními typy větvení, a stromů s infikovanými kmeny či přerostlými sekundárními korunami. Bezpečnostní vazby pomáhají významně prodloužit dobu dožití stromů, u nichž bychom jinak museli sáhnout k radikálním obvodovým redukcím a často i k jejich odstranění. Prvotním úkolem bezpečnostních vazeb instalovaných v korunách stromů je preventivní opatření, jehož cílem je zajištění provozní bezpečnosti stromů tak, aby bylo dosaženo jejich odolnosti proti zlomu a proti vyvrácení. Před samotným zásahem je třeba provést analýzu stavu stromu, vyhodnotit možnost statického selhání, určit míru a způsob zásahu, který bude pro strom představovat minimální destrukci a zároveň mu poskytne dostatečný efekt z hlediska stabilizace. Bezpečností vazby nejsou instalovány v rozlomených korunách či jejich kosterních částech se snahou jejich napravení či zachování, ale především pro prevenci a minimalizaci možnosti statického selhání.
Při rozhodování o založení vazby je třeba zhodnotit několik hledisek:
Stromy, u kterých je třeba zvážit potřebu založení vazby z důvodu bezpečnosti:
V současné době se používají dva základní typy vazeb:
Tento typ vazeb zahrnuje nejčastěji vazby vrtané, nebo vazby podkladnicové. Základními používanými materiály při instalaci těchto typů jsou ocelová (nově i syntetická statická) lana. Účelem výše uvedených vazeb je pevné spojení jištěných větví bez umožnění jejich pohybu. Za velkou výhodu lze považovat fakt, že vazby statické lze instalovat jako vazby předepjaté, kdy defacto hovoříme o základním typu instalace. Vazby statické se z pravidla instalují cca ve spodní třetině, max. polovině koruny (měřeno od defektu). Mezi nevýhody tohoto typu vazeb řadíme především značné riziko zarůstání (převážně u vazeb podkladnicových) a fakt, že při dlouhodobém umístění se strom na vazbě stává “závislým” - ztrácí adaptaci na přítomnost defektu.
Jedná se o relativně moderní typ vazeb, který je v současné době považován za technologicky nejpokročilejší a tudíž i nejvíce využívaný. V České republice se začal masivně instalovat po roce 1995. Základními bezpečnostními prvky jsou lana z celé řady syntetických materiálů (polyester, polyamid, polypropylen), vyznačujících se velkou dynamikou, která je u některých systémů dále zvyšovaná instalací speciálních prvků - tzv. šok-absorbérů (tlumičů rázu). Značným rozdílem je možnost instalace do vrchních partií koruny (standardně nad polovinu výšky koruny), kde jejich funkce spočívá v zachycení extrémních výkyvů, event. při zachycení jištěných větví v případě jejich selhání. Za zásadní výhodu lze uvést fakt, že se jedná o nedestruktivní typ vazeb, u nichž nedochází k dlouhodobému omezování a ovlivňování růstových možností a potřeb korun stromů. Na druhou stranu je potřeba vzít v potaz, že dynamické materiály poměrně rychle degradují pod vlivem UV záření. Uvádí se, že dynamické vazby ztrácejí ročně 3% ze své nosnosti. Na základě výše uvedeného doporučujeme dynamické vazby vyměňovat v intervalu mezi 6 a 12 lety v závislosti na využitém materiálu.
Instalovaná vazba nepředstavuje trvalé řešení a takovéto stromy musí mít stanovený trvalý režim kontroly a péče. Při absenci tohoto režimu může docházet k zarůstání či napínání vazeb, což nezřídka vede k další destabilizaci a k trvalému poškození jištěného stromu. Z tohoto důvodu se za standardní postup adekvátní péče považuje: