Hodnocení stavu stromů provádíme ve více úrovních, od základního, tzv. vizuálního průzkumu až po hodnocení s využívání měřících přístrojů a diagnostických metod. Úroveň vypracování záleží na účelu, za jakým hodnocení prováděno, (například povolení ke kácení, pro návrh sadových úprav atd.), ale i na charakteru konkrétní lokality.
Hodnocení stavu stromů představuje jeden ze základních stavebních kamenů pro kvalitní a oborné řešení správy majetku, díky kterému lze předejít škodám, případně definovat odpovědnost za škodu i nárokovat případné plnění při poškození dřevin. Hodnocení stravu stromů zároveň skýtá možnost plánování péče o stromy v intravilánu – tzv. mimolesním prostředí.
Výstupy hodnocení se skládají z části mapové a textové, nezbytnou součástí hodnocení je zpracování kvalitní fotodokumentace. Posuzování stavu stromů, průzkumy i posudky provádíme ve většině případů vizuálně ze země či přímo v koruně stromu s pomocí lezecké techniky. V případě potřeby používáme k analýze stavu kmene, kosterních větví, či kořenového systému přístrojovou diagnostiku. Akustický tomograf, který dokáže vykreslit 2D i 3D obraz průřezu dřevem v dané hladině, případně tahové zkoušky.
Hodnocení poskytujeme na těchto úrovních:
Dendrologický průzkum představuje hodnocení stavu stromů na základní úrovni. Často si je nechávají zpracovat vlastníci v rámci obcí, měst či správců majetku.
Součástí dendrologického průzkumu jsou: základní dendrologické veličiny, perspektiva stromů, analýza jejich provozní bezpečnosti, druh, rozsah a postup při ošetřování stromů, návrhy pro zajištění provozní bezpečnosti v případě zjištění provozně bezpečnostních nedostatků.
Při obsahu průzkumu vycházíme z oborového Standardu péče o přírodu a krajinu A01 001 – Hodnocení stavu stromů.
Specializované průzkumy se zpravidla soustředí na stav mimolesní zeleně ve specifickém prostředí či kontextu. Přicházejí po naplnění obsahu kompletního dendrologického průzkumu jako jeho nadstavba, případně souběžně v podobě podrobnějšího či tematicky rozšířeného dendrologického průzkumu. Výjimkou je kontrola potencionálního výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin (dále jen ZCHD), která je zákonnou povinností, vyplývající z ust. § 49 a § 50 zákona č. 114/1992 Sb. (viz 8.2.5) a ohrožených druhů červených seznamů v kategorii CR-kriticky ohrožený a EN-ohrožený (dále jen druhů červených seznamů).
Druh, rozsah a účel specializovaných průzkumů je definován po dohodě s objednatelem průzkumu.
Na základě analýz a dodatečných šetření v rámci specializovaných průzkumů může docházet ke změnám plánu péče u individuálních stromů či jejich skupin.
Náplň specializovaných průzkumů tvoří především studie hodnotící doprovodnou zeleň komunikací, konflikty stromů s okolními strukturami, biologické, zoologické a fytopatologické průzkumy. Do této kategorie rovněž spadá také hodnocení stromů, které rostou v ochranných a bezpečnostních pásmech ostatních správců.
Znalecké posudky zahrnují detailní hodnocení stavu stromů, posuzování realizovaných prací i přístrojové testy. Posudky provádíme v oblastech posuzování zdravotního stavu, poškození a technologií péče o dřeviny rostoucí mimo les, hodnocení vitality a statiky stromů vč. diagnostiky koruny stromolezeckou technikou, technologie ošetření a nápravných opatření na dřevinách rostoucích mimo lesa a dendrologie, péče o dřeviny a jejich poškozování lidskou činností.
Předmětem posudků bývá i řešení konfliktu stromů s okolními strukturami, hodnocení provozní bezpečnosti stromů a také návrhy na ošetření stromů. Další oblast specializace představuje ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace lesní pozemky, lesní porosty a škody na lesních porostech, oceňování trvalých porostů mimolesních dřevin.
Je definováno právní úpravou – jak z hlediska možnosti jeho vyhotovení, tak vlastní formou. Odpovídá na předem stanovené znalecké otázky. Znalecký posudek lze vyhotovit v rámci řízení před správními orgány a pokud je znalec o zhotovení posudku požádán organizací či občanem, musí se jednat o posuzování v souvislosti s právním úkonem. Právní úkon může být zamýšlený, na základě závěrů posudku se pak může nebo nemusí uskutečnit. Tato úprava ve vztahu k občanům a organizacím sleduje i význam preventivní, protože za pomoci znaleckého posudku lze často dosáhnout smíru.
Znalecký posudek je tedy možné požadovat v následujících případech:
Hlavním cílem přístrojového měření je zvýšení objektivity informace, dále zvýšení přesnosti odhadu selhání a v neposlední řadě obsažení i skrytých částí stromu a jejich stavu (vnitřní část kmene, kořenový systém).
V rámci přístrojového měření nedochází k poškození stromů, je kladen důraz na maximální komplexnost měření, opakovatelnost (minimalizace subjektivity hodnotitele) a exaktní výstupy.
Mezi naše primárně nabízené služby v oblasti přístrojové diagnostiky stromů patří tahové zkoušky a akustická tomografie stromů.
Více o jednotlivých metodách hodnocení, jejich využití a specifikace zde
I strom a keř mají svou hodnotu vyjádřitelnou v penězích.
Z hlediska oceňování funkcí lesů je les třeba chápat jako složitou biogeocenózu, tvořenou lesní půdou s podložím a lesním porostem včetně vzduchu, malých vodotečí a vodních ploch, jejichž živé složky - fytocenóza s dominujícím postavením dřevin a zoocenóza jsou ve stálé interakci rovněž s neživými složkami. Rozsahem je tento bióm tak veliký, že se v něm vytvářejí specifické vlastnosti lesního prostředí, působící jak uvnitř, tak vně systému.
Oceňování lesa je proces, jímž určujeme cenu zjištěnou nejčastěji pro potřeby státu za účelem vyměření daní a cenu obvyklou například pro potřebu soudů a vlastníků lesních majetků atd. Čerpá poznatky z teorie oceňování nemovitostí, lesnické teorie, praxe i z celé řady dalších vědních disciplín, jako je, ekonomika, statistika, matematika, finance.
Pokud zákon o oceňování majetku nestanoví jiný způsob ocenění, majetek se oceňuje cenou obvyklou. Jiným způsobem ocenění je, kromě ostatních, nákladový způsob, porovnávací způsob a výnosový způsob. Pokud je v zadání posudku cílem nalezení obvyklé ceny, použijí se metody tržního ocenění
Oceňování je činnost, při které je určitému předmětu, souboru předmětů nebo také práv přiřazován peněžní ekvivalent. Je přitom třeba rozlišovat mezi pojmy cena a hodnota. V praxi se tyto bohužel často zaměňují. Podle Ing. Jiřího Matějíčka se oceňování lesa zabývá především stanovením hodnot, které tvoří základ pro tvorbu cen. Tvorba cen se odehrává především v subjektivní atmosféře, jelikož na trhu, v nabídce a poptávce, kromě vlastní hodnoty vstupují do procesu tvorby i další veličiny. Těmito veličinami je např. velikost konkurence, platební schopnost, zvyky, aktuální preference nakupujících, nahraditelnost, likvidita, apod. Cena tedy vychází z hodnoty, ale zároveň přihlíží k nabídce a poptávce a je jejich kompromisem.
Při oceňování nemovitostí neexistuje jediná hledaná a nalezená cena. Pro přiřazení správné hodnoty určité věci je vždy určujícím hlediskem důvod a s ním spojený účel ocenění.
Odhady cen majetku se dělí na tržní a administrativní.
Vyčíslení hodnoty kácených dřevin je základem pro stanovení rozsahu náhradní výsadby. Hodnotu přitom netvoří jen „cena dřeva“, ale i ekologických a estetických funkcí. Hodnotu dřeviny, potažmo ekologickou újmu vzniklou jejím pokácením, může každý obecní úřad vyčíslit pomocí volně šiřitelného programu zpracovaného na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny.
K oceňování dřevin rostoucích mimo les dochází zejména ze tří základních důvodů:
Převody nemovitostí (prodej, dědické řízení apod.)
Na tento způsob oceňování se vztahuje zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, v platném znění.
K oceňování dochází z důvodu zjištění ceny majetku pro účely vyměření daně. Daňová problematika zvolna navazuje na vlastnické právo, zejména na převod vlastnických práv, se kterým souvisí povinnost placení daně, jak vyplývá ze zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Tyto daně se nevztahují na strom jako takový, ale na pozemek, na němž strom vyrůstá. Do ceny pozemku se započítává cena všech jeho součástí, tedy i stromů. Součástí věci dle § 120 odst. 1 téhož zákona, je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.
V uvedeném smyslu jsou trvalé porosty (stromy, keře) jako součást věci součástí pozemku, neboť k němu podle jejich povahy náleží a nemohou být odděleny, aniž by došlo ke znehodnocení věci. Znehodnocením se myslí zničení věci či podstatné poškození, nebo také snížení hodnoty věci. Podstatnými znaky součásti věci je její funkční a fyzická spojitost s věcí hlavní.
Výpočet kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny (§ 9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.)
Pro tyto potřeby byla vytvořena metodika oceňování dřevin rostoucích mim les dle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V případě probíhajícího kácení dřevin na základě vydaného rozhodnutí o povolení ke kácení, může orgán ochrany přírody požadovat náhradní výsadbu. Jde o prostředek, kterým zákon reaguje na skutečnost, že kácení dřevin vždy představuje ekologickou újmu ve smyslu ustanovení § 27 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Náhradní výsadba tu představuje kompenzaci kácením způsobené ekologické újmy.
Výši této ekologické újmy lze vypočíst pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a v dané výši následně uložit realizaci výsadeb. Výsadby se ukládají na pozemku žadatele,
Výpočet vzniklé újmy při poškození dřevin (§ 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.)
Zákon č. 114/1992 Sb. ve svém § 86 stanovuje tomu, kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní
části přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona, povinnost navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. Možnost uvedení do původního stavu však ve věcech ochrany přírody není příliš časté ani reálné.
Pokud dojde k nevratnému poškození dřevin, může orgán ochrany přírody podle § 86 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě. Jejich účelem je kompenzovat, byť jen z části, následky nedovoleného jednání. Orgán v rozhodnutí uloží nejen povinnost, ale stanoví i způsob, formu a časovou lhůtu k provedení takových nápravných opatření. Posoudí však i otázku přiměřenosti rozsahu nápravných opatření ve vztahu k rozsahu způsobené újmy. Výši újmy, která vznikla poškozením dřeviny, lze vypočíst opět pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Metodika uvádí dva možné způsoby