Vizuální/přístrojové hodnocení stavu stromů

Vizuální hodnocení

Vizuální hodnocení představuje základní metodu, která dokáže i přes svá omezení poskytnout velmi cenné a poměrně přesné informace pokrývající převážnou část potřeb oboru.  Je ovšem potřeba dbát na odbornou úroveň hodnotitele. Zde může být vodítkem prokázání odborné kvalifikace při získání určité certifikace. V rámci České republiky představuje nejvyšší stupeň certifikace ETW (European Tree Worker) - evropský certifikovaný arborista.

Metoda vizuálního hodnocení je založena na posouzení „dostatečnosti“ geometrie. Sleduje a hodnotí tedy znaky vypovídající o snížení nosnosti (tzv. defekty), známky poranění a snaží se diagnostikovat známky vnitřních defektů. Všechny tyto sledované prvky se nepřímo podepisují na dynamice a způsobu růstu většiny stromů. Vytváření dřeva je totiž významně ovlivněno mechanickým zatížením. Čím větší zatížení, tím větší přírůst. Lze tedy konstatovat, že právě defekty „nutí“ strom k růstové reakci, která zůstává trvale vetknuta do „těla“ stromu. Poškození lze hodnotit podle lokalizace a podle rozsahu. Povrchová zranění sice nenarušují stabilitu stromu, ale narušují vodivý systém dřeva a mohou způsobit i odumření jedince, je-li postižena příliš velká část obvodu kmene. Hluboká zranění mohou snížit pevnost kmene. Obě pak otvírají vnitřní prostor stromu pro patogenní organismy, zejména houby. Jako kritická místa lze označit jakákoliv poranění báze, kořenových náběhů a kořenů. Oblast kořenového systému je při vizuálním hodnocení kapitolou samou pro sebe. Je potřeba si uvědomit, že kořenový systém zůstává hodnotiteli z převážné části ukryt v půdě a nemůže být tedy objektivně hodnocen. A právě tento fakt zapříčiňuje, že odolnost proti vývratům může být evidována pouze v případě patrných symptomů.

Přístrojové hodnocení

Hlavním cílem přístrojového měření je zvýšení objektivity informace, dále zvýšení přesnosti odhadu selhání a v neposlední řadě obsažení i skrytých částí stromu a jejich stavu (vnitřní část kmene, kořenový systém).

V rámci přístrojového měření nedochází k poškození stromů, je kladen důraz na maximální komplexnost měření, opakovatelnost (minimalizace subjektivity hodnotitele) a exaktní výstupy.

Tahové zkoušky

Tahové zkoušky představují přístrojovou metodu, primárně určenou pro exaktní stanovení statických poměrů stromu jako celku. Jedná se v podstatě o komplexní hodnocení, které zahrnuje jak testování odolnosti proti zlomu, tak odolnost vůči vyvrácení.

Tahová zkouška představuje modelaci určitých zátěží, na jehož základě je zjišťováno mechanické chování stromu. Zatížení je simulováno pomocí lanových navijáků, zpravidla se provádí ve dvou na sebe kolmých směrech. Následná reakce stromu na toto zatížení je zaznamenávána několika přístroji. Dynamometrem je měřena síla, elastometrem vznikající deformace a inklinometrem náklon kmene. Výsledkem této části je zjištění deformace a náklonu kořenového talíře při známé působící síle.

Po mechanickém zatížení následuje analýza pomocí speciálního softwaru. Na základě změřených dendrologických parametrů, digitální fotografie a výsledných hodnot měření je zjištěna skutečná náporová plocha stromu a je vyčíslena síla, která na danou náporovou plochu působí při rychlosti větru 32 m/s. Výsledkem zátěžové analýzy je tedy kvantifikace síly působící na konkrétní strom při určité rychlosti proudění větru. Z takto zjištěných reálných údajů, a při znalosti materiálových vlastností dřeva, je vypočtena skutečná odolnost stromu proti vyvrácení, zlomení a ukroucení kmene.

Vstupní data a graf při měření tahové zkoušky – jedinec s nedostatečnou hodnotou bezpečnostního faktoru - takovýto strom například představuje významné riziko způsobené selháním kořenového systému.

Graf odolnosti stromů vůči vývratu – v tomto případě je strom nestabilní a hrozí riziko vyvrácení

Akustický tomograf – Fakopp 3D (ArborSonic 3D)

Odhalování defektů pomocí akustického tomografu je zcela neinvazivní metoda založená na základě šíření zvuku dřevem a principu vodivosti dřeva. Senzory umístěné po obvodu kmene zaznamenají změnu šíření zvukové vlny ve dřevě. Software následně vypočítává pravděpodobnou odolnost kmene či větví proti zlomu v místě měření. Zároveň vyhodnotí změřené údaje a ve formátu 3D barevně vykreslí průběh a rozsah případné dutiny (tlení dřeva).

První úroveň měření stromu (50 cm nad zemí) – strom nevykazuje známky poškození

Třetí úroveň měření stromu (260 cm nad zemí) – prokázána přítomnost hniloby. Vyhodnoceno jako VYSOKÉ NEBEZPEČÍ SELHÁNÍ.