Prořez stromů

Odborné a specifické typy řezů/zásahů se provádí (realizují) převážně na stromech rostoucích mimo les za účelem obnovy, zachování nebo zvyšování plnění jejich estetických a ekologických funkcí a zajištění jejich provozní bezpečnosti. Zásahy musí být vždy v takovém rozsahu, aby nebyla naplněna definice poškození dřeviny (vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.).

Obecně se jedná o stromy, které plní mimoprodukční funkce, tedy funkce, jejichž hlavním účelem není produkce dřeva, plodů a dalších komodit.

Základem pro údržbu stromu, prakticky již od výsadby, je dobře provedený řez. Je potřeba si zároveň uvědomit fakt, že každý řez je stromem vnímán jako poranění. Je proto třeba zvolit takové řešení, které dává předpoklad k převážení kladných účinků řezu nad nežádoucími.

Pro usnadnění zadávání a kontroly arboristických prací jsou jednotlivé řezy dle svého účelu rozděleny do následujících skupin.

Zakládací řezy

Účelem zakládacích řezů je založení a výchova korun mladých stromů a to cca do 15-20 let v období jejich intenzivního růstu, které v dospělosti budou bez zásadních defektů a které budou svým tvarem a velikostí koruny odpovídat danému stanovišti. Proto se realizuje řez stromů takovým způsobem, který korunu formuje do tvaru přirozeného pro daný taxon, případně tvaru vyžadovaného pěstebního záměru.

Mezi základní zakládací řezy stromů řadíme:

Řez komparativní (srovnávací) „RK“

Představuje prakticky jeden z první řezů, který je na stromě realizován. RK provádíme současně s výsadbou, tedy v termínu pro výsadbu stromů. Cílem RK je vytvořit podmínky pro dosažení funkční rovnováhy kořenového systému a asimilačního (listového) aparátu v koruně stromu. Při RK odstraňujeme přednostně větvě a výhony poškozené a pokračujeme odstraněním větví zlomených či nalomených se sníženou stabilitou, mechanicky poškozených a s defektním větvením.

Přednostně odstraňujeme celé výhony, zakracujeme je jen v odůvodněných případech.

Řez výchovný „RV“

Cílem výchovného řezu je vytvoření charakteristické architektury a tvaru koruny, který je typický pro daný druh a dává předpoklad k vytvoření zdravé, virální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu. Při RV klademe důraz na podporu terminálního výhonu odstraňováním, eventuálně potlačováním bočních konkurenčních výhonů. V rámci RV jsou odstraňovány strukturálně nevhodné větve či výhony (např. s tlakovým větvením), větvě mechanicky poškozené, zlomené či rostoucí směrem k překážce. V rámci RV postupně zvyšujeme nasazení koruny, až dosáhneme požadovaného průjezdného či průchozího profilu u stromů, kde je to vzhledem k jejich umístění nutné, případně žádoucí. Naopak u stromů rostoucích ve volné krajině, parku, zahradě, kde to stanovištní podmínky umožňují, spodní větve zbytečně neodstraňujeme. Při zvyšování nasazení koruny je potřeba udržovat poměr mezi délkou kmene a koruny maximálně 3:2. V rámci realizace RV se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace max. 30%, v bezlistém stavu maximálně 50% objemu asimilačního (listového) aparátu. Interval mezi jednotlivými výchovnými řezy by měl být 2-3 roky, v opodstatněných případech nejdéle max. 5 let.  Obecně lze RV vnímat jako řez finančně relativně nenákladný, ale s výhledem do budoucna zcela zásadní pro minimalizaci následných výdajů v zajištění provozní bezpečnosti daného jedince.

Udržovací řezy

Cílem udržovacích řezů  je péče o dospívající a dospělé stromy s důrazem na zajištění jejich provozní bezpečnosti, pěstebních požadavků, eventuálně změny tvaru a velikosti jejich koruny dle potřeby stanoviště, a prodloužení jejich funkční životnosti.

Mezi udržovací řezy stromu řadíme:

Řez bezpečnostní „RB“

Představuje základní řez ze skupiny udržovacích řezů, zaměřený pouze na zajištění aktuální provozní bezpečnost stromu, neřeší však komplexní statické poměry celého jedince, jako je například možnost vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny apod.

Při RB jsou odstraňovány, případně redukovány tlusté, suché větve či výhony narušující provozní bezpečnost, dále větve zlomené či nalomené se sníženou stabilitou, mechanicky poškozené, a nebo větve volně visící v koruně. Dále jsou odstraňovány sekundární výhony (přerostlé, staticky rizikové výhony), výhony a větve s defektním větvením.

RB lze provádět v průběhu celého roku, ideálním obdobím je plná vegetace, kdy lze zřetelně rozpoznat stav a vitalitu jednotlivých větví. Doporučujeme interval opakovaní 2-6 let v závisloti na stavu a potřebách  daného jedince.

Řez zdravotní „RZ"

Cílem zdravotního řezu je zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Snažíme se o zachování architektury žádané pro daný taxon. RZ představuje výrazně rozšířenou variantu RB. RZ neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako je např. riziko vývratu, zlomu kmene, rozpad koruny atd.). V rámci RZ jsou odstraňovány, případně redukovány větve a výhony strukturálně nevhodné (kodominantní), s tlakovým či jinak narušeným větvením. Dále jsou odstraňovány nevhodně postavené (sekundární, křížící se), mechanicky poškozené, zlomené větve. Stejně tak větve se sníženou stabilitou, napadené chorobami a škůdci, usychající a suché.

Při RZ nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu. Ponechání drobných suchých větví v koruně není považováno za technologickou chybu. Stejně jako ponechání stabilního pahýlu, jestliže jeho průměr přesahuje 100mm (podpora rozvoje biodiverzity). Při RZ nesmí dojít k odstranění více než 20% objemu asimilačního (listového) aparátu. Optimální období pro realizaci RZ je plná vegetece, kdy lze velmi přesně detekovat a definovat větve a výhony k odstranění. Doporučujeme interval opakovaní 5-10 let v závisloti na stavu a potřebách  daného jedince.

Řezy redukční lokální „RL“

Redukční řezy lokální se provádějí s cílem snížení hustoty koruny, prosvětlení a redukci obvodu koruny. Součástí těchto řezů je i odstranění suchých, problematických či infikovaných větví. Dobře provedené řezy tak plní i funkci ozdravnou. Do této skupiny řezů patří lokální redukce směrem k překážce „RL-SP“, lokální redukce z důvodu stabilizace „RL-LR“ a úprava průjezdního či průchozího profilu „RL-PV“.

Cílem RL-SP a RL-PV je úprava průjezdního či průchozího profilu, redukce koruny ve směru překážky, případně docílení odstupové vzdálenosti definované zákonem či normou.

RL-LR realizujeme s cílem odlehčení nebo symetrizace části koruny z důvodu zvýšení její stability. Po realizaci tohoto zásahu je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění cíle řezu vzhledem k provozní bezpečnosti. Interval opakování nelze jednotně definovat, je potřeba zohlednit stanoviště, druh stromu, stav stromu, charakter překážek, případně rozsah destabilizace apod. Redukční řezy lze provádět prakticky v průběhu celého roku.

Odstranění výmladků „OV“

Tento zásah představuje pravidelné odstraňování kořenových a pařezových výmladků ze spodní části kmene a okolí stromu. V případě nezdřevnatělých výmladků je vhodné je odstraňovat vylamováním, u silnějších výmladků vedeme řez paralelně s mateřskou větví či kmenem tak hluboko , aby byl výmladek odstraněn v maximální možné míře. V některých situacích je nezbytné odstranit část půdního substrátu, kterým je napojení výmladku překryto.

Interval opakovaní se řídí dynamikou vývoje výmladků a lze provádět prakticky v průběhu celého roku.

Řezy stabilizační

Primárním úkolem této skupiny řezů je redukce (zmenšení) velikosti koruny, čímž docílíme snížení rizika vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. Naopak, jeli tento řez realizován na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění, dochází k trvalému poškození stromu, které je legislativně finančně postižitelné.

Rozsah navrhovaných stabilizačních řezů musí být v plánu péče vždy jednoznačně definován a opodstatněn. Po realizaci je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění efektu a  cílů řezu.

Do této skupiny řezů patří:

Obvodová redukce „RO“

Řez realizujeme především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zakrácení zmenšuje. Dbáme na to, aby při jednom zákroku nebylo odstraněno více než 30% objemu asimilačního aparátu. Pokud je potřeba provést redukci rozsáhlejšího rázu, vždy se provádí postupně, v několika etapách s intervalem 5-10let, a to dle reakce stromu na předešlé zákroky. Při RO je potřeba zohlednit druhové vlastnosti, vitalitu, zastínění jedince apod. Každý strom reaguje na řez odlišným způsobem a je k němu proto potřeba přistupovat zcela individuálně.

Obecně se snažíme řezem neměnit tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar. RO je určena především pro dospělé a senescetní jedince, nikoliv pro mladé a středněvěké jedince ve fázi dynamického délkového přírustu.

Stabilizace sekundárních korun „SSK“

Jedná se o nestandardní zásah na přerostlé, sekundární koruně stromu, kdy se snažíme o její stabilizaci. SSK spočívá v radikální odvodové redukci přerostlých sekundárních výhonů technikou řezu na postranní větev, kombinovanou se selektivním proředěním výhonů. Takovéto zásahy provádíme zejména na jedincích, jejichž koruna byla v minulosti radikálně redukována řezem bez adekvátní následné péče. SSK je nezbytné realizovat postupně (v několika etapách), s průběžným monitorováním reakce stromu na předešlé zákroky. Cílem SSK může být udržení sekundární koruny ve stabilním stavu, nebo postupné převedení na tvarovací řez. Tento zásah je potřeba provádět během vegetačního klidu, nejlépe v jeho druhé polovině. V případě, kdy je narušena stabilita stromu a hrozí nebezpečí z prodlení, je možné zásah realizovat kdykoliv. Rozsah SSK musí být v plánu péče jednoznačně definován, po realizaci je nutná následná pravidelná péče o strom s kontrolou naplnění efektu a cílů řezu.

Řezy na stromech a legislativa ČR

Na řez stromů rostoucích mimo les se se vztahuje dvojí právní režim:

1. Soukromoprávní (zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník)
2. Veřejnoprávní (zejména zákon č. 114(1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)

Každý zhotovitel řezu má právní povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Zhotovitel řezu odpovídá v soukromoprávní rovině za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, pokud neprokáže, že škodu nezavinil.

Řez stromů může provádět vlastník či jiná oprávněná osoba bez předchozího povolení, vyjádření či oznámení orgánu ochrany přírody v rozsahu a technologii, která nenaplňuje definici „poškození dřeviny“ (viz ust. § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.).  Poškozováním dřevin je míněn zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně vede k jejich odumření.

Výjimku tvoří stromy se zvláštním režimem ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:

1. Vyhlášené jako památné
2. Stromy, které jsou biotopem jiných organismů, chráněných zákonem č. 114/1992 Sb., v kategorii ohrožený druh, silně či kriticky ohrožený druh, popř. evropsky významný druh
3. Zvláště chráněné druhy volně rostoucích stromů (tis červený, jeřáb muk, jeřáb krkonošský,  jalovec obecný nízký)
4. Strom s hnízdy obsazenými snůškami a nevzletnými mláďaty volně žijících ptáků
5. Stromy, které jsou registrované jako součást významného krajinného prvku (VKP)

V takovém případě je pro ošetření stromů nutný předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody (závazné stanovisko, případně správní rozhodnutí).

Zákonné povinnosti je možné v nezbytném rozsahu porušit jen v naléhavém případě, kdy hrozí bezprostřední ohrožení zájmu chráněného zákonem, a toto nebezpečí nelze odvrátit jinak, tj. např. pokud je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví, nebo hrozí škoda na majetku.

Řez stromů prováděný v památkově chráněných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou, národní kulturní památkou, památkovou rezervací, památkovou zónou či v ochranném pásmu nemovité kultůrní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny musí být v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči.

Výška průjezdného a průchozího profilu (dle ČSN 736101 – projektování silnic a dálnic)