Terénní úpravy pozemku

Výsadba rostlin na zahradě je mnohými zahradníky považována za hlavní úkol při tvorbě zahrady, ale ve skutečnosti se jedná až o dokončovací práce, které jsou ovšem nejvíce viditelné. To, co ovšem ne zrovna každý vidí, jsou terénní úpravy, které samotným sadovnickým úpravám předchází. Pokud se povedou, dočkáte se skvěle fungující zahrady. Jestliže ale nejsou provedeny kvalitně, mohou vás čekat problémy, jejichž dodatečné řešení bývá časově i finančně náročné.

Při tvorbě zahrady se často podceňuje to nejpodstatnější, terénní úpravy. Přesto právě ony stojí na začátku zrodu zahrady samotné a tvoří proto úplný základ, který by měl mít pevný stavební kámen. Jakmile se terénní úpravy neprovedou zcela dobře, může vás v budoucnu potkat hned několik nemalých překvapení.

V některých případech se hrubé terénní úpravy provedou již po skončení stavby domu, jindy počkají až na firmu, která terénní úpravy dovede ke zdárnému konci sama.

Právě modelace terénu určuje do velké míry kompletní funkčnost celé zahrady. Je třeba dbát na správné vyspádování pozemku. Terény by měly v každém případě odvádět vodu na takové místo, kde nebude vadit krátkodobé zamokření, nebo je třeba tuto vodu odvést z pozemku například do drenáže či kanalizace.

Při tvorbě terénních úprav tedy dbáme na to, aby voda nestékala ke stavbě domu, což je častým problémem. Stejně tak je třeba dbát na respektování a zachování původních vrstev zeminy. Toto v praxi mnohdy nebývá respektováno a dospodu terénu bývá nejdříve uložena kvalitní ornice, která byla původně na povrhu pozemku a na ni teprve rozloženo nekvalitní podorničí. Proč je to špatně? Zatímco ornice je schovaná poměrně hluboko, takže je nepřístupná pro kořeny rostlin, povrchovou vrstvu, která slouží k výsadbě rostlin a založení trávníku, tvoří podorničí. To většinou obsahuje jílovité částice a kámen o různých frakcích. Naopak mu zcela chybí organická hmota a živiny. Stejně tak v něm není aktivní půdní život, který je jednou z podmínek správné funkce půdy. Zúrodnit takový materiál trvá mnoho dlouhých let a mnohdy je efektivnější tuto vrstvu odstranit a nahradit ji novou ornicí. Není jistě nutné zdůrazňovat, o jak cenově nákladný proces se v takovém případě jedná.

Terénní úpravy krok za krokem

Nejdříve se provádí tak zvané hrubé terénní úpravy. Při nich se po pozemku například po dokončení stavby domu rozveze zbylé podorničí a následně ornice, která byla prozatím uložena na deponii. Tyto materiály se rozvrství postupně v logickém sledu. Nejdříve přijde na řadu podorničí a teprve poté ornice. Tyto dvě vrstvy se vytvarují tak, aby položily základ výsledným terénním úpravám.

Teprve poté přicházejí na řadu jemné terénní úpravy, při kterých se z ornice odstraní velké kameny, stavební suť a případné odpady. Pokud je třeba, ještě se po povrchu rozprostře další kvalitní ornice.

Pokud stávající materiály neumožňují založení trávníku, často se v této fázi v prostoru plánované travnaté plochy rozloží vrstva kvalitního trávníkového substrátu. V této fázi se dokončují terény do jejich konečné podoby. Po té následují výsadby rostlin, založení trávníku a jiné dokončovací práce.

Realizujeme hrubé terénní úpravy zahrady mechanizací, plošné úpravy terénu, modelace terénu apod.

Na těchto terénních úpravách provádíme následná ozelenění – okrasné výsadby, skalky, trávníky. Jsme vybaveni vhodnou mechanizací na úpravu terénu kolem domu (roviny pod trávníky, záhony, apod.), nebo i na tvorbu terénních nerovností (skalky, vysvahování břehů, výkopy, apod.).

Před realizací je vhodné vidět mikroklimatické podmínky místa. Také je vhodné si promluvit o možnostech realizace, o Vašich požadavcích, optimalizovat výdaje, apod. Po této konzultaci u Vás na pozemku, Vám vypracujeme nákladový rozpočet, ještě než schválíte realizaci. Spolupracujeme dlouhodobě s dodavateli materiálů a dokážeme Vám proto nabídnout přijatelnější ceny těchto materiálů, než jaké byste našli v obchodech.

Terénní úpravy na zahradě

Významným krokem při přípravě pozemku je modelace terénu – terénní úpravy. Pokud je třeba, provádí se hrubší modelace stavebními stroji. Poté se přistoupí k plošné úpravě terénu kultivátorem tak, aby se půda nakypřila a srovnala k výsevu nebo pokládce travních koberců.

Poté se provádí finální ruční úprava a dokonalé srovnání terénu tak, aby byl trávník na první pohled estetický a zároveň snadný pro sekání.

Zakládání trávníků na zahradě

Setí trávníku i pokládky travních koberců se nejčastěji provádí na jaře a k podzimu. Tato roční období však při správném postupu prací při zakládání trávníků nejsou podmínkou, ale jsou to nejlepší časy pro výsev nového trávníku nebo i pro pokládku travních koberců.

Příprava terénu pod trávník

Důležitá však je i příprava podkladu pod trávník. Prvním krokem nejčastěji bývá odplevelení plochy pro budoucí trávník. Pokud použijeme chemické postřikové herbicidy, zamezíme pozdějšímu zaplevelení trávníku a usnadníme si jeho pozdější údržbu. Tyto herbicidy (tzv. glyfosfáty) se vstřebávají do celého těla rostliny a tím odumírají i kořínky, které bychom jinak při manuálním pletí snadno přetrhli.

Realizace trávníku

Dále přijde na řadu pokládka travních koberců, nebo výsev. Po výsevu je třeba osivo lehce zapravit do půdy a následně plochu uválcovat, a to buď strojně (používá se při větších plochách) nebo ručně (ručními válci).

Většinou osivo vzejde mezi 7–14 dny, kdy je nutné čekat a hlavně vydatně zalévat. Zálivka platí také pro pokládku koberců pro prorůstání kořínků do stávajícího terénu. Intenzitu zalévání doporučujeme takto: zalévat několikrát denně tak, aby se při každé zálivce začaly dělat menší louže. Osivo však zároveň nesmí odtékat! Celkově se dá říci, že v prvních týdnech postačí udržovat vlhkost v několika centimetrech zeminy pod povrchem, avšak je velmi důležité, aby zemina úplně nevyschla. Méně vydatná zálivka vícekrát za den je ještě důležitější na svažitých pozemcích, kde osivo může snadněji odtéci z pozemku. Po vzejití trávníku a dorůstání kolem 5 cm výšky je možno přistoupit k první seči. Pokud se trávník takzvaně zapojí (zhoustne), je vhodné snížit četnost závlahy.

Terénní úpravy ve světle stavebního zákona

Realizace úprav terénu pozemků bývají nezřídka podceňovány, a to nejen samotnými stavebníky, ale i správními orgány. Vliv úprav pozemků na sousední nemovitosti však může být značný. Bez významu není ani jejich krajinotvorný vliv.

Stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), ve znění pozdějších předpisů. v § 3 odst. 1 podává pro účely stavebního zákona legální definici pojmu "terénní úprava". Zde je tento pojem definován jednak pozitivně (terénní úpravou jsou jen ty zemní práce a změny terénu, kterými se podstatně mění vzhled nebo odtokové poměry), ale i negativně (terénní úpravou ve smyslu stavebního zákona se nepovažuje hornická nebo hornickým způsobem prováděná činnost).

Pro vymezení, zda jsou konkrétní zemní práce terénní úpravou podléhající režimu stavebního zákona, je rozhodující, zda se jimi podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Lze říci, že požadavek "změny vzhledu prostředí nebo odtokových poměrů" je pojmovým znakem terénních úprav pro účely stavebního zákona.

Stavební řád

Z hlediska stavebního řádu se rozlišují tři kategorie terénních úprav. Jde o terénní úpravy nevyžadující stavební povolení ani ohlášení [§ 103 odst. 1 pím. f) stavebního zákona], terénní úpravy podléhající ohlášení [§ 104 odst. 2 písm. f) stavebního zákona] a terénní úpravy, jejichž realizace předpokládá vydání stavebního povolení (§ 115 stavebního zákona).

Bez stavebního povolení i ohlášení lze provést úpravy terénu, násypy a výkopy, pokud současně splňují tyto kumulativní podmínky, a to: do hloubky nebo výšky 1,5 m, o ploše nepřesahující 300 m2, nehraničící s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejnými prostranstvími a dále výkopy a násypy pro uložení zásobníků.
Terénní úpravy, jejichž realizace je z hlediska stavebního řádu podmíněna ohlášením, jsou takové terénní úpravy, které překračují parametry terénních úprav specifikovaných v § 103 odst. f) stavebního zákona. Ohlášení podléhají takové úpravy terénu, násypy a výkopy většího než tímto zákonem uvedeném rozsahu a takové, jež hraničí s veřejnými pozemními komunikacemi či veřejným prostranstvím.
Zbylé terénní úpravy podléhají projednání ve stavebním řízení a jejich realizace předpokládá vydání stavebního povolení. To vše s výhradou § 78 odst. 1 a odst. 2 stavebního zákona, kdy může stavební úřad v územním rozhodnutí o změně využití území stanovit podmínku, že stavební povolení pro terénní úpravy nebude vyžadováno, případně může realizaci terénních úprav projednat ve spojeném územním a stavebním řízení.