Výsadba dřevin

Výběr místa

• Vlastnické poměry

Podle našeho právního řádu je vlastníkem dřeviny majitel pozemku, na němž dřevina roste nebo se plánuje vysadit. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Pokud výsadba neprobíhá na vlastním pozemku, je třeba si vždy zajistit souhlas majitele pozemku s výsadbou.

Nestanoví-li jiný právní předpis (nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného), platí pro stromy dorůstající obvyklé výšky, která přesahuje 3 metry, jako přípustná vzdálenost od hranice pozemku 3 metry, pro ostatní stromy pak 1,5 metru.

Výjimkou jsou pouze situace, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu, nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

Zasadíte-li stromy blíže než 3 m od hranice pozemku, je třeba získat také souhlas majitele sousedního pozemku. Občanský zákoník říká, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

• Inženýrské sítě

Jak nadzemní, tak i podzemní inženýrské sítě představují zásadní faktor pro možnost dlouhodobé existence stromů. Kolize mohou vznikat jak vrůstáním stromů do ochranného pásma (ať již kořeny, nebo korunou), tak možným poškozením stromů při rekonstrukci těchto sítí.

Při výsadbách v obcích a městech je proto nutné vždy v konkrétním místě zkontrolovat vedení inženýrských sítí. Vedení některých z nich lze ověřit zdarma, např. sítí ČEZ nebo Innogy (dříve RWE). Obdobně lze zjistit vedení vodovodů a kanalizací. Společnost E.ON provozuje přehlednou mapu, kde je rozložení sítí zakresleno. Informace o vedení inženýrských sítí sdělí příslušný odbor územního plánování a stavební úřad. Vyskytují-li se v blízkosti plánovaného místa výsadby sítě technické infrastruktury, je třeba respektovat velikost příslušného ochranného pásma. Vysazování dřevin do některých ochranných pásem se úplně nevylučuje, ale váže se na písemný souhlas příslušného orgánu. Řešením mohou být také speciální technická řešení zamezující vrůstání kořenů směrem

• Prostorové nároky dřevin

Stromy rostou po celý svůj život. Tento fakt je třeba respektovat a pro dané místo zvolit vhodný druh stromu. Musíme například zajistit, aby stromy ani při plném vzrůstu nezasahovaly větvemi do dopravního prostoru, nebránily v rozhledu a nezakrývaly nebo nezastiňovaly dopravní značky či zdroje veřejného osvětlení.

Níže uvádíme jako příklad některé druhy stromů dle výšky a velikosti koruny.

• Stromy velkokorunné:

1. velikost koruny nad 20 m; výška dřeviny nad 20 m: buk lesní, ořešák černý, ořešák popelavý, rod platan a rod topol
2.  průměr koruny nad 10; výška dřeviny přes 20 m: javor mléč, javor klen, jírovec maďal, habr obecný, jasan ztepilý, duby, lípy, jilmy
3.  průměr koruny nad 10; výška dřeviny 10 až 20 m: javor babyka, jeřáb břek, jeřáb

• Stromy střední:

1.  průměr koruny 5 až 10 m; výška dřeviny přes 20 m: olše lepkavá, javor klen, bříza bělokorá, dub letní, jinan dvoulaločný, smrk ztepilý, smrk pichlavý, borovice lesní
2. průměr koruny 6 až 10 m; výška dřeviny 10 až 20 m: javor mléč, olše šedá, třešeň ptačí, hrušeň obecná, dub pýřitý, vrba pětimužná, jeřáb muk, lípa srdčitá

• Stromy malokorunné:

1.  průměr koruny pod 4 m; výška dřeviny pod 20 m: smrk omorika, borovice lesní
2.  průměr koruny 3 až 6 m; výška dřeviny 10 až 20 m: javor babyka, javor mléč, bříza bělokorá, habr obecný
3.  výška dřeviny 6 až 10 m: rod jabloň, slivoň myrobalán, višeň obecná, višeň mahalebka, třešeň, hrušeň

Čím větší kořenový prostor můžeme pro dřevinu zajistit, tím lépe. Norma vyžaduje pro mladé výsadby stromů kořenový prostor propustný pro vodu a vzduch (tj. plocha na povrchu) o velikosti minimálně 6 m². Prostor pro prokořenění (tj. plocha pod zemí) by měl mít povrch alespoň 16 m² a hloubku 0,8 m.

Plán výsadby

• Výběr výsadbového materiálu

Prostokořenný, někdy nazývaný jako krytokořenný. Mezi výhody prostokořenného sadebního materiálu (tj. bez kořenového balu) patří nízká cena. K nevýhodám řadíme možnost výsadby pouze před rašením nebo po opadu listů. Tento sadební materiál je citlivější na zacházení během přepravy a zakládání, na druhou stranu je skladnější a manipulace s ním je jednodušší. Množství jemných kořínků je znakem kvality a rozhoduje o ujmutí. Kořeny nesmí být zaschlé, polámané rozdrcené nebo mít velké odřeniny. Při dodržení všech zásad správné manipulace se při výsadbě na běžných stanovištích ujme stejně jako sazenice s balem. Jako prostokořenné se zpravidla distribuují sazenice s maximálním obvodem kmene 14–16 cm.

Sadební materiál se zemním balem (krytokořenný) je dražší a hůř se s ním manipuluje. Výhodou je větší ochrana kořenů při přepravě, což umožňuje o něco delší skladování před výsadbou. Kořenový bal usnadňuje ujmutí stromu na novém stanovišti, jelikož růst se prakticky nepřerušuje. Je to důležité zvláště při výsadbách do nepříznivých podmínek (zejména ve městech).

Kontejnerované stromy jsou obecně nejdražším sadebním materiálem a volí se zpravidla pouze v případech, kdy výsadba musí proběhnout v období plné vegetace. Důležité je, aby se hlavní kořeny nestáčely podél stěn kontejneru.

• Velikost sazenice

Velikost sazenice se odvíjí především od podmínek stanoviště. Pro výsadby do obcí a měst jsou častější volbou větší balové sazenice, které lépe odolají zasolení a extrémním podmínkám kolem cest. Na zemědělskou půdu můžeme zvolit zase sazenice menší, které mají pro ujmutí lepší předpoklad.

• Volba druhu dřeviny

Výběr druhu pro výsadbu v urbanizovaném prostoru

Na volně přístupných místech vysazujeme druhy vhodné do města. Tedy takové, které nejsou alergenní, ani jedovaté (například tis červený), ale zároveň jsou odolné vůči znečištění a suchu. Vzhledem k nevyváženosti srážek v posledních letech volíme raději suchomilné stromy. Pokud je na výsadbu dostatek prostoru, doporučujeme spíše dřeviny s větší korunou (lípy, javory, jasany, platany apod.).

Výsadba v areálech základních a mateřských škol, v okolí dětských hřišť a na dalších plochách s intenzivním pohybem dětí

Při výsadbách na těchto místech velmi zvažujeme výsadbu jedovatých, alergenních, trnitých dřevin a dřevin s křehkým dřevem. Zohledňujeme atraktivitu jedovatých částí, přístupnost daných rostlin. K jejich použití v těchto areálech se pak nakonec musí vyjádřit orgán ochrany veřejného zdraví (např. hygienická stanice).

Výsadba stromů

• Období pro výsadbu

Vhodný čas pro výsadbu se se odvíjí od druhu vysazované dřeviny, typu sazenice, nadmořské výšky a aktuálního průběhu počasí.

Prostokořenné sazenice se vysazují v období vegetačního klidu tj. po opadu a před rašením listů. Zahájení podzimních výsadeb ovlivňuje začátek vyzvedávání sazenic ve školkách. Nikdy nesázíme za mrazu a do zamrzlé půdy. Při jarních výsadbách nesmí sazenice již hodně rašit. V nižších a středních polohách se prostokořenné sazenice sázejí do poloviny dubna. Později je možné sázet ve vyšší nadmořské výšce či sazenice uchovávané v klimatizovaných skladech.

Dřeviny s kořenovým balem se vysazují od začátku září do zámrazu. V jarním období od rozmrznutí půdy obvykle do konce dubna. Dřeviny v kontejnerech lze vysazovat v průběhu celého roku (vyjma horkého léta a zámrazu). Stálezelené dřeviny a jehličnany s baly se mohou vysazovat po celý rok s výjimkou období rašení letorostů.

Optimální doba pro výsadbu je brzy na podzim (září až polovina října), aby stromy do zimy zakořenily a mohly přijímat vodu i v zimě

• Úprava plochy před výsadbou
• Vlastní výsadba

Následná péče o výsadbu

Pamatujme, že třetinu nákladů vložíme do výsadby, dvě třetiny tvoří následná péče.

Rozvojová péče probíhá od okamžiku předání během fáze odeznívání povýsadbového šoku a v redukované podobě po celou dobu dalšího růstu stromu až po dosažení počátku plné funkčnosti stromu. Na rozvojovou péči navazuje péče udržovací, která je prováděna po celý zbytek života stromu.

• Zálivka

Nejdůležitějším bodem následné péče je zpravidla zálivka. Proto musíme vždy pamatovat na její finanční zajištění. Pomoci nám může například používání hydrogelů, či závlahových vaků.

Strom zaléváme s ohledem na množství srážek, raději méně často a ve větších dávkách. Při časté závlaze malými dávkami strom vytváří povrchový kořenový systém náchylnější k poškození suchem. Naopak příliš vysoké dávky vyplavují živiny.

Množství a intenzita zálivky se musí přizpůsobit druhu a místu výsadby. V suchých oblastech bychom stromy měli zalévat alespoň jednou za 3–5 dní. Zálivka se musí přizpůsobit klimatickým podmínkám, stanovišti, aktuálnímu průběhu počasí, velikosti vysazeného stromu, půdní vlhkosti, termínu provádění výsadby. Vhodný je většinou cyklus 6–8 (optimálně 8–10) zálivek během prvního vegetačního období po výsadbě. Četnost zálivek se v druhém roce snižuje na 3–6.

TIP: Test adekvátnosti zálivky. Po promnutí vrchních 5 cm půdy je půda buď suchá (zálivka není dostatečná), přiměřeně vlhká (zálivka je optimální), nebo bahnitá a zapáchající po hnilobě (zálivka je přebytečná, v krátkých intervalech).

• Ochrana před poškozením

Při ožínání trávy důsledně dbáme na to, aby nedošlo k poškození kmínku stromu. Hrozbu představují zvláště strunové sekačky a křovinořezy. Nebezpečí poškození můžeme minimalizovat mulčováním. V případě, že nevyužijeme mulčování, je třeba závlahovou mísu odplevelovat a kypřit (cca do hloubky 3 cm).

U stromů s hladkou a citlivou borkou je vhodné chránit kmínek proti korní spále (např. jutou, rákosovou rohoží, bílý nátěrem,- Arboflex). Zastínění odstraňujeme po dvou letech, ochranu proti okusu a vytloukání zvěří je třeba ponechat až do doby, kdy si strom vytvoří pevnější borku.

• Kontrola výsadby

Po 2–3 letech od výsadby je vhodné nechat strom zkontrolovat arboristou (či jiným odborníkem z oboru), který v případě potřeby upraví korunu řezem. Nadzemní kotvení 1–2krát za vegetační sezónu prohlédneme, zda nezpůsobuje zaškrcování nebo poškozování stromu, v případě potřeby povolujeme. Vrstvu mulče udržujeme na výšce 7–10 cm.

(Texty převzaty z www.sazimebudoucnost.cz)